Zřizovatel

Zřizovatelem souboru je městys Ševětín. Městys se rozkládá při dříve významné komunikaci spojující Linec s Webová kamera městyse Ševětín Prahou.Městys je součástí až sem zasahujících Pšeničných Blat. Otázka prvního písemného dokladu o existenci městyse je dodnes sporná. Průkazná je proto až zmínka v konfirmačních knihách pražské arcidiecéze k roku 1356. V neklidné době vlády krále Jiřího z Poděbrad trpěl Ševětín od drancujících vojenských oddílů a byl nakonec v roce 1470 vypálen. Od roku 1516 probíhala stavba nedalekých rybníků Dubenského a Žáru, navržených Štěpánkem Netolickým. Slavným obdobím Ševětína byla klidná doba prosperity za vlády posledních Rožmberků. V roce 1585 se ve vsi usadil na Vávrově statku se zájezdní hospodou známý renesanční básník Šimon Lomnický.

Celkem zde žilo okolo poloviny 18. století 194 osob. Ze strategických důvodů došlo v roce 1753 ke stavbě silnice z Lince do Prahy, vedoucí přes Ševětín. Obyvatelé  vesnice nosili blatský kroj, který se vyznačoval bohatstvím výšivek i kvalitou materiálu. Blatský kroj budil pozornost i na pražských korunovačních slavnostech císaře Ferdinanda roku 1836. Ze Ševětína byly vybrány čtyři páry představující venkovskou svatbu.

Rozvoj obce pokračoval i během druhé poloviny 19. století. Byl zde i známý ševětínský lom Kopanina, který byl jako jediná větší podnikatelská aktivita v okolí, otevřen v roce 1873. V tomto lomu se těží granodiorit užívaný na stavby silnic a výrobu prefabrikátů až do současnosti. Obec si zachovává i v 19. století převážně zemědělský charakter. Vzhled obce okrášlily lípy vysazené roku 1901 před školou a socha sv. Jana Nepomuckého stojící od roku 1909 uprostřed náměstí.

První světová válka přinesla do obce bídu a nejistotu a vyžádala si 14 ševětínských mužů. Jejich památku připomíná pomník odhalený v roce 1923.

K silným zážitkům, na něž se dlouho vzpomínalo, patřil průjezd prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka Ševětínem.

Poúnorová kolektivizace zemědělství vnesla do života vesnice velké změny. V roce 1952 zde bylo ustanoveno Jednotné zemědělské družstvo. Zřízením krajského skladu léčiv v roce 1965, který se zabýval kromě distribuce léčiv také přípravou infuzních roztoků, zde vznikly nové pracovní příležitosti. Tento podnik zde pod novým názvem působí dodnes.

V sedmdesátých letech byla v obci zahájena výstavba rozsáhlého kulturního domu, typického pro toto období.

Rok 1975 přinesl založení známého Blaťáckého souboru písní a tanců, jehož posláním je uchovávat bohatství zdejších lidových tradic.

Devadesátá léta přinesla významný objev ve farním kostele sv. Mikuláše. Během generální opravy chrámu došlo k odkrytí gotických maleb v presbytáři. Malby byly díky dobré spolupráci farnosti s památkovým ústavem citlivě restaurovány a tvoří významný doklad o minulosti obce.